Leave No Trace – 7 zásad
RevolutionRace
1min
Aktualizováno: 7. září 2026
Zveřejněno 31. května 2022
Příroda patří všem – a všichni bychom si ji měli moct užívat stejně. Americká organizace Leave No Trace proto sestavila 7 zásad, které mají turistům a milovníkům přírody ukázat, jak se v přírodě chovat ohleduplněji, chránit divokou zvěř a snižovat dopad člověka na okolí. Věříme, že se tahle pravidla vyplatí znát každému, kdo tráví čas venku – bez ohledu na to, kde na světě je.
)
Zásada 1: Plánuj a připravuj se
Proč je plánování pro zásady Leave No Trace tak důležité? Díky pořádnému plánu a přípravě nebudeš zbytečně ničit přírodu ani vlastní vybavení a zásoby. A hlavně – zvládneš celou trasu bezpečně, s jistotou a bez zbytečného stresu.
Na co myslet při plánování a přípravě:
Nejdřív si ujasni, kdo jde s tebou – jaké má zkušenosti, fyzičku a schopnosti. Zamysli se i nad tím, jestli velikost skupiny odpovídá pravidlům v dané oblasti. Všechny plánované aktivity by měly odpovídat tomu, co vaše parta zvládne a co si od výletu slibuje.
Jaký je cíl výletu pro tebe i pro ostatní? Jde jen o zábavu? Chcete ujít určitou vzdálenost nebo splnit denní počet kroků? Určete si společný cíl.
Naplánuj množství jídla co nejpřesněji, ať ti nezůstanou zbytky – ty totiž zanechávají stopu. Dobrou volbou jsou jednohrncová jídla a lehké svačiny. Na jednohrncové jídlo potřebuješ minimum nádobí, méně času na vaření a obejdeš se i bez ohně.
Vybal jídlo z originálních obalů a přendej ho do sáčků se zipem na opakované použití. Podle zásad Leave No Trace platí jednoduché pravidlo: co si přineseš, to si taky odneseš!
Vyber si správné vybavení a oblečení. Mysli na pohodlí, bezpečnost a předpověď počasí.
Zjisti si o oblasti co nejvíc dopředu. Pomůžou knihy, internet, mapy nebo přímo správa daného území. Zaměř se hlavně na typ terénu, na platná pravidla a omezení a na to, kde končí a začínají pozemky.
A po návratu? Výlet si vyhodnoť a poznamenej si, co příště udělat lépe!
Zásada 2: Pohybuj se a táboř na odolném povrchu
)
Cílem Leave No Trace je projít přírodou tak, aby po tobě nezůstala škoda na půdě ani na vodě. Ke škodám dochází, když se vegetace nebo drobné organismy sešlapou natolik, že se už nevzpamatují. Takové místo pak trpí erozí a vznikají tu nechtěné cestičky. Proto se drž vyznačených tras a používej existující stezky, kdykoliv to jde. Pokud se cestě mimo stezku nevyhneš, choď po skalách a jiných tvrdých površích. A když jdete ve skupině, rozptylte se, ať po vás nezůstane vyšlapaná cestička, po které by šli další.
Každý povrch snáší zátěž jinak. Skála, štěrk a písek jsou extrémně odolné a opakovanou chůzi i odírání vydrží. Pozor ale na lišejníky – organismy podobné rostlinám, které na skalách často rostou a opakované sešlapávání jim vůbec nesvědčí. Led a sníh jsou jen dočasné, takže po nich můžeš chodit celkem bez obav. Jen si vezmi vhodnou obuv, dodržuj bezpečnostní pravidla a zkontroluj, že je vrstva sněhu dost vysoká na to, aby ochránila povrch pod sebou. Vegetaci a podobným povrchům se radši vyhni – jejich odolnost se hodně liší. Hledej řidší místa se suchou trávou nebo taková, kde se dá vegetace obejít.
Etiketa na tábořišti
Táboř na odolném povrchu – snížíš tím svůj dopad na přírodu. Na co myslet při výběru správného místa:
)
Postav si tábor aspoň 60 metrů od břehu, aby měla zvířata volný přístup k vodě.
Vybírej místa, která jsou už hodně využívaná – tam tvoje přítomnost nic nezhorší. Hledej plochy, kde už tráva a rostliny dávno nejsou.
Nechoď pořád stejnou trasou, ať se cestička nesešlape. Vezmi si větší nádoby na vodu, ať k ní nemusíš chodit tolikrát. V táboře se hodí i lehčí obuv s měkkou podrážkou.
Než odejdeš, vrať místu přirozený vzhled. Zakryj odřená místa, zahlaď stopy a prohrábni sešlapanou trávu, ať se plocha snáz vzpamatuje.
Nikdy neodklízej přírodní materiál jako listí, lišejníky, štěrk nebo kameny. Když ho jednou narušíš, těžko se vrací zpátky a můžeš nadělat víc škody než užitku.
Zásada 3: Nakládej s odpadem správně
Na odpad, který po tobě zůstane, je potřeba myslet – kvůli přírodě, zvířatům i ostatním na cestě. Tady je přehled jednotlivých druhů odpadu a toho, jak s nimi podle zásad Leave No Trace správně zacházet:
Lidský odpad
Na většině míst je správné zahrabání nejlepší způsob, jak neznečistit vodu. Zároveň se tím omezí šíření nemocí a odpad se rychleji rozloží. Někde – třeba v úzkých dolinách – se ale tuhý lidský odpad musí odnést s sebou. Konkrétní pravidla si zjisti u správy daného území.
Nejběžnější a nejvíc doporučovaný způsob je zahrabání do malé jamky (tzv. cat hole). Vyber si vyvýšené místo, kam hodně svítí slunce. Jamku vykopej aspoň 60 metrů od vody, cesty i tábořiště, do hloubky přibližně 15–20 cm a šířky 10–15 cm. Až bude odpad v jamce, zasyp ho hlínou a zamaskuj přírodním materiálem.
Dámské hygienické potřeby si vždy odnes s sebou – nepal je ani nezahrabávej. Někdy se víc vyplatí latrína, například když zůstáváš na jednom místě delší dobu. Při výběru místa pro latrínu se řiď stejnými pravidly jako u jamky.
Toaletním papírem šetři a vyhni se parfémovaným variantám. Nepal ho, hlavně ne v suchých oblastech. Nejlepší je zahrabat ho do jamky, nebo si ho odnést s sebou. Někteří turisté používají i „přírodní“ toaletní papír – tedy listí nebo sníh –, ale to opravdu není pro každého!
Na malou si odskoč radši na kameny, jehličí nebo štěrk – tam moč nepřiláká zvířata, která by pak rozhrabávala půdu a poškodila rostliny. Pach pomůže zamaskovat i trocha vody z lahve.
Odpadní voda
Každá odpadní voda – a hlavně ta s mýdlem a krémy – zhoršuje kvalitu okolních vod, takže jí spotřebuj co nejmíň. Když se myješ nebo umýváš vybavení, drž se aspoň 60 metrů od břehu a na oplachování používej kanystr nebo hrnec s vodou. Spolehni se na horkou vodu a sílu v rukou! Mýdlo používej jen neparfémované a biologicky odbouratelné. Půda mezi tebou a břehem použitou vodu přefiltruje – jen nezapomeň špinavou vodu nejdřív přecedit a rozlít dál od tábořiště. Zvaž i dezinfekci na ruce, díky ní se obejdeš úplně bez odpadní vody.
Ostatní odpad
Co si přineseš, to si odneseš! Pro zvířata je zásadní, abychom si odnesli i kuchyňský odpad a zbytky jídla. Zapomenuté a pohozené odpadky nejen kazí dojem z okolí, ale pro zvěř můžou být i smrtelné. Vezmi si s sebou pytle na odpad – a když najdeš odpadky po někom jiném, vezmi je taky. To je Leave No Trace v praxi.
)
Zásada 4: Nech věci tam, kde jsou
Dopřej i ostatním, ať zažijí přírodu takovou, jaká má být. Zajímavé kameny, rostliny nebo archeologické nálezy nech přesně tam, kde jsou. Nestavěj si stoly, židle, závěsy na houpací sítě ani přístřešky a nekopej příkopy. Pokud na nějakém místě něco odklidíš, vrať to před odchodem zpátky, ať po tobě zůstane co nejmenší stopa. A pamatuj: v mnoha chráněných oblastech je zákonem zakázané odnášet odsud cokoliv přírodního.
Zásada 5: Minimalizuj dopad ohně
Nejdřív se nauč, jak správně založit oheň. A než ho zapálíš, zastav se u pěti otázek:
Jaké je v tuto dobu a na tomto místě riziko požáru?
Nemá správa území nějaká omezení?
Je na zemi dost dřeva na oheň – třeba spadané klacky a větvičky?
Umí všichni v partě založit oheň tak, aby po něm nezůstala stopa?
Dovolí podmínky v terénu, aby dřevo dostatečně rychle dorostlo? Nebo tím jen zvýším poptávku po palivu?
)
Táboř tam, kde je dřeva dost. Když je ho na první pohled málo, jdi dál a najdi si jiné místo. Oheň radši vynech ve vyšších polohách, v pouštním podnebí a na hodně využívaných místech.
Stávající ohniště
Na hodně navštěvovaném tábořišti je nejlepší využít už existující ohniště. Udržuj oheň malý, nech ho hořet jen tehdy, když ho opravdu potřebuješ, a dřevo nech dohořet úplně. Oheň has vodou, ne hlínou – hlína ho nemusí uhasit celý a kouř z něj pak víc znečišťuje vzduch. A nezakládej oheň u skalních výchozů, zůstaly by na nich trvalé stopy.
Zásada 6: Respektuj divokou zvěř
Zvířata pozoruj vždy potichu, z dostatečné vzdálenosti a ideálně v menších skupinkách. Cílem je zvíře nevyplašit a nepřinutit ho, aby uteklo ze svého prostředí. Vyplašit ho můžou rychlé pohyby a hlasité zvuky. Zvířata nepronásleduj, nekrm, nedotýkej se jich, neber je do ruky ani se k nim nepřibližuj. Když se mění teploty, stres a vyrušení navíc oslabí schopnost zvířat se změnám přizpůsobit. Výjimkou jsou oblasti, kde žijí medvědi – tam je naopak dobré dělat trochu hluku, aby o tobě medvěd věděl. Nepřekvapíš ho a nedostaneš se do nebezpečí.
Mysli i na své zdraví – zvíře může přenášet nemoci, třeba vzteklinu. Když narazíš na nemocné nebo zraněné zvíře, nesnaž se mu pomáhat a rovnou kontaktuj místního myslivce nebo správu území.
Když se člověk dotkne mladého zvířete nebo ho odnese z jeho prostředí, rodiče se ho můžou vzdát. Nech zvířatům volný přístup k vodě a dopřej jim prostor, ve kterém se cítí v bezpečí – tábor si proto postav aspoň 60 metrů od vodních zdrojů.
V pouštních oblastech se v noci vyhýbej napajedlům – tvorové, kteří tam žijí, jsou aktivní většinou po tmě. Vody je v takovém podnebí málo, takže je potřeba co nejvíc snížit svůj dopad na místní zvířata i na jejich skromné zásoby vody.
Umývání i likvidaci lidského odpadu řeš ohleduplně a s rozmyslem, ať neznečistíš okolí a neodnesou to zvířata ve vodě ani na zemi. Plavat se ve většině případů může, ale v pouštích a dalších suchých oblastech je lepší nechat ty vzácné zdroje vody na pokoji, aby je mohla využít zvířata.
Jsi na návštěvě u nich doma, tak se podle toho chovej. Pozoruj z povzdálí, dej zvířatům dost prostoru a jídlo i odpad ukládej dobře zabezpečené, mimo jejich dosah.
Zásada 7: Mysli na ostatní na cestě
Svoje dobrodružství v přírodě by si měl užít každý. Proto poslední zásada říká: ber ohled na ostatní na cestě. Ostatní ruší nadměrný hluk, psi bez dozoru, odpadky i poškozené okolí.
Základní etiketa
Vyrážej v menších skupinách a v době, kdy je venku klid – pokud to jde, vyhni se svátkům a nabitým víkendům. Pauzy si dávej mimo cestu, ať ostatním nestojíš v cestě.
Hluk
Přenosný reproduktor nech doma. A když si bereš na cestu sluchátka, drž rozumnou hlasitost, ať pořád slyšíš, co se kolem tebe děje.
Kdo má přednost
Vědět, komu a kdy dát přednost, je základ hladké cesty. Obecně platí, že turisté dávají přednost těm, kdo jdou do kopce – takže když stoupáš ty, ostatní pustí tebe. Když na cestě potkáš koně, přednost má on: koně se snadno vyplaší. Ustup proto z cesty a dej jim hodně místa. Jestli potřebuješ něco říct jezdci, mluv tiše a v klidu. Cyklisté dávají přednost turistům i koním. A než někoho předejdeš, dej o sobě vědět a pak pokračuj opatrně.
Domácí mazlíčci
Zjisti si, jestli na vybrané trase platí nějaká omezení pro zvířata, hlavně pro psy. Měj mazlíčka pod kontrolou – když spolehlivě nechodí na zavolání, měj ho vždy na vodítku. A nezapomeň po něm uklidit.
)
